Třetí díl úspěšné reediční cesty výtečnými alby Vladimíra Mišíka a ETC… Rok 1987, poměry se uvolňují, Mišík už zase smí zpívat a kapela ETC… se nachází v další zajímavé fázi vývoje. Vedle frontmana byli neodmyslitelnými součástmi její kvality a úspěšnosti houslista Jan Hrubý, violoncellista Jaroslav Nejezchleba, klávesista Petr Skoumal, kytarista Stanislav Kubeš, basák Vladimír Kulhánek a bubeník Pavel Skala. Autorsky se na albu podílejí hned čtyři z nich, nové texty dodali Jiří Dědeček či Pavel Šrut, ale došlo také na Josefa Kainara a Václava Hraběte. Sound se z výchozího poloakustického rockfolku inspiroval moderními vymoženostmi, takže tu slyšíme větší podíl syntetizérů a rozličných efektů, aniž by to poškodilo podstatu, totiž bytostně české písničkářství. Z původních pásů vytvořili otec a syn Karlíkové ve studiu SONO maximální přenos originálního zvuku do dnešní podoby, vinylu se dostalo rytí do lakové matrice a hmotnosti 180 gramů. Svébytnou kapitolou je pak obal, grafikem Karlem Halounem upravený z jeho vlastní, pětatřicet let staré předlohy. Na vnitřním sáčku LP i v bookletu CD najdete komplet písňových textů, fotografie kapely a dobový sleevenote Jiřího Černého, ale také originální návrh titulu, kdysi cenzurou zamítnutý a nabízející později změněné pořadí skladeb. Třetí albová připomínka proměnlivé sestavy, leč trvalé kvality ETC…, vždy spravedlivě víc než jen Mišíkova doprovodného souboru.