Otakar Petřina by se v červnu dožil pětasedmdesátky, ale bohužel už téměř deset let hraje blues kdesi jinde. V encyklopediích je nejčastěji zmiňován jako brilantní kytarista, byl však také mistrem dalších hudebních nástrojů, skladatelem, aranžérem a producentem, silně ovlivnivším naši populární hudbu. Spolupráce s Václavem Neckářem nebo Petrou Janů vedla k jejich v řadě ohledů zásadním albům. Petřina sám pak dostal dvě sólové šance: alba Super-robot (1978) a Pečeť (1983) jsou dlouhohrajícími solitéry, pozoruhodnými prolnutím různorodých východisek. Z dnešního pohledu je zázrak, že Petřina prosadil tento formou, stopážemi i texty na tu dobu značně nezvyklý projekt. Až čtvrthodinové kompozice si (s přátelskou pomocí baskytary, bicích a C&K Vocalu) natočil sám a – spolu s texty Zdeňka Rytíře a Pavla Vrby – rozhodně nedával posluchačům nic zadarmo. Byl proslulý studiovým perfekcionismem, takže jeho muzikantské zpívání básnických obratů, doprovázené mnoha vrstvami kytar a jiných instrumentů, zní pravdivě introvertně, leč také zcela suverénně. Místy snad lehce připomínající opusy Pink Floyd, ale ve všech ohledech originální muzika mimo kategorie a čas. Nový vinylový mastering, atraktivní obal, reediční šance zdaleka nejen pro pamětnické fajnšmekry.