V romských pohádkách to byl obvykle čert, kdo do cikánské muziky vnesl nenapodobitelný temperament. Při poslechu Cigánskich diablov vám nezbývá, než tomu uvěřit. Popularita tohoto cikánského orchestru už ze Slovenska poznenáhlu prosakuje přes Moravu do Čech a dál do světa, kam jsou stále častěji zváni na koncerty (Německo vč. Berlínské filharmonie, Anglie, Francie, Kanada ad.). Tahle osmička profesionálních a klasicky vzdělaných muzikantů má za sebou tři platinové desky. Tradiční cimbálovka? Ano i ne; umí toho mnohem víc; hrají folklór od slovenského až po židovský, chvílemi balancují na hraně pop music i jazzu, jindy si zahrají Haydna s "klasickým" klavíristou nebo se symfonickým orchestrem. A když už se Brahms, Liszt či Dvořák nechali ve svémdíle "cikánštinou" inspirovat, tak proč to neotočit a nezahrát to po cikánsku? Cigánski dialbi se s virtuositou a temperamentem sobě vlastním pustili do světa klasiky - po svém a v úpravách, které nerespektují hranice žánrů. K čemu hranice, když jde o skvělou muziku? Klasika po cikánsku - "po čertech" dobrá muzika!